Dopady větrných a solárních elektráren na ptáky a savce – fakta a srovnání

Roční úhyny ptáků a savců způsobené VTE a FVE v ČR

• Větrné elektrárny (VTE): V podmínkách České republiky způsobují větrné turbíny jen zlomek z celkových úhynů ptáků způsobených člověkem. Odhady ze zahraničí naznačují, že každá turbína usmrtí řádově jednotky ptáků ročně. Například ve Velké Británii činí odhad 10–100 tisíc ptáků ročně pro celé území UK (​vetrnyparkrasnice.cz) (kde stojí několik tisíc turbín). Česká republika má pouze několik stovek větrných turbín, takže u nás půjde nejvýše o stovky až nižší tisíce ptáků ročně (řádově). Kromě ptáků mohou být turbínami zasaženi i netopýři (savci) – studie v Německu a jinde v Evropě ukazují významné počty usmrcených netopýrů, v ČR však v absolutních číslech půjde opět o řádově desítky až stovky jedinců ročně (úměrně menšímu počtu VTE).
• Solární fotovoltaické elektrárny (FVE): U pozemních solárních parků jsou přímé kolize ptáků velmi vzácné – na rozdíl od větrníků zde není pohybující se část a panely jsou dobře viditelné. V podmínkách ČR nejsou hlášeny významnější případy úhynu ptáků v důsledku nárazu do solárních panelů. Hlavní potenciální dopad FVE tak spočívá spíše v nepřímých vlivech (zábory půdy a změna původního prostředí). Celkově lze říci, že solární elektrárny nemají na ptáky a savce téměř žádný přímý fatální dopad – evidované úhyny jednotlivých jedinců jsou ojedinělé (prakticky nulové v porovnání s jinými vlivy).

Srovnání s ostatními příčinami úhynu živočichů

Pro porovnání uvádíme odhady, kolik ptáků ročně usmrtí vybrané lidské činnosti v ČR. Z tabulky je patrné, že větrné a solární elektrárny patří k nejméně častým příčinám úhynu – mnohem více ptactva zahyne např. na silnicích, na drátech elektrického vedení nebo predací volně žijícími kočkami:

Poznámky: U větrných elektráren jde nejčastěji o střety ptáků v letu s rotorem; savci (netopýři) jsou také postihováni, viz výše. U solárních parků dochází maximálně k ojedinělým střetům ptáků (např. vodní pták může zaměnit rozsáhlou lesklou plochu za vodní hladinu). Silniční provoz zabíjí jak ptáky (nárazy do vozidel), tak savce – od drobných (ježci, zajíci) po velké druhy. Každoročně je v ČR hlášeno např. kolem deseti až patnácti tisíc nehod s velkými savci (srnčí, jelení zvěř apod.), skutečný počet usmrcených zvířat na silnicích (včetně drobných) však bude mnohonásobně vyšší (řádově statisíce). Domácí kočky loví především drobné ptáky; v ČR žije cca 1,4 milionu koček a i kdyby jen každá desátá ulovila jediného ptáka ročně, odpovídá to 140 000 usmrcených ptáků za rok (​ekolist.cz) – reálně tedy kočky pravděpodobně zabíjejí několik set tisíc ptáků ročně. Kočky loví i drobné savce (např. myši, hraboše) ve velkém množství. Nadzemní elektrická vedení vysokého napětí představují další významnou hrozbu – odhadem 115–340 tisíc ptáků ročně zahyne nárazem do drátů či na následky zásahu elektrickým proudem na sloupech v ČR (​birdlife.cz). Nárazy do oken a prosklených budov mají podobně velký vliv – i zde podle ornitologů umírají statisíce ptáků ročně (zejména městských a tažných druhů) ​(birdlife.cz). Z uvedených čísel je patrné, že podíl větrných a solárních elektráren na celkové mortalitě ptactva je mizivý ve srovnání s ostatními faktory.

Pro kontext: Například v USA (země cca 125× větší než ČR) usmrtily v roce 2021 větrné turbíny odhadem 1,17 milionu ptáků, zatímco nárazy automobilů ~60 milionů ptáků a kolize s budovami ~100 milionů ptáků​ (vetrnyparkrasnice.cz). Ve Spojeném království větrné turbíny zabijí 10–100 tisíc ptáků ročně, zatímco domácí kočky tam uloví až 55 milionů ptáků za rok​(vetrnyparkrasnice.cz). Tyto zahraniční údaje ilustrují, že větrné elektrárny způsobují pouze zlomek (pod 1 %) z počtu úhynů ptáků ve srovnání s automobilovou dopravou či kočkami.

Opatření v rámci EIA pro minimalizaci dopadů (VTE a FVE)

Při plánování a výstavbě větrných a velkých solárních elektráren se uplatňují přísná opatření na ochranu přírody. Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zahrnuje hodnocení dopadů na ptactvo a savce a stanovuje podmínky, jak tato rizika minimalizovat:

• Výběr lokality: Záměr větrné farmy je předem posouzen z hlediska citlivosti území. Turbíny se neumísťují do blízkosti hnízdišť vzácných či ohrožených druhů, významných shromaždišť (nocovišť, zimovišť) ani do hlavních tahových koridorů ptáků (​birdlife.cz). Obdobně se prověřuje, aby v blízkosti nežily kolonie netopýrů či jiné zvláště chráněné druhy savců (​eon.cz). Pokud je navrhovaná lokalita z pohledu zoologické ochrany nevhodná, projekt může být v rámci EIA zamítnut ještě před realizací.
• Podrobný biologický průzkum: Součástí přípravy větrné elektrárny je dlouhodobý ornitologický průzkum, typicky v délce alespoň jednoho celého roku​(birdlife.cz). Tento průzkum mapuje výskyt ptáků v lokalitě během hnízdění, jarní a podzimní migrace i zimování, aby se zjistilo, jak ptactvo území využívá ve všech obdobích roku. Získané údaje slouží k vyhodnocení rizikovosti záměru ještě před povolením stavby.
• Technická a organizační opatření: Při navrhování projektu se aplikují opatření ke snížení rizika kolizí. Například přípojné elektrické vedení větrného parku se preferenčně vede podzemními kabely, aby nepřibyly nové dráty, o něž by se ptáci mohli zraňovat (​eon.cz). Moderní turbíny mají také design zlepšující jejich viditelnost pro ptáky; zvažuje se např. obarvení jedné z lopatek rotoru kontrastní barvou, což podle studií může snížit počet kolizí až o 70 %​ (vetrnyparkrasnice.cz). Větrníky lze také osadit kamerovými systémy s umělou inteligencí, které detekují blížící se ptáky a dočasně zastaví turbínu – první testy ukazují snížení úhynů ptáků o více než 80 % touto cestou (​vetrnyparkrasnice.cz). Důraz je kladen i na to, aby stavební práce a provoz co nejméně narušily okolní krajinu – po výstavbě se terén rekultivuje do původního stavu a například oplocení areálu je navrženo tak, aby nebránilo migraci drobných živočichů (průlezy pro zvěř apod.).
• Monitoring a omezení provozu: Po uvedení větrné elektrárny do provozu se zpravidla provádí 12měsíční monitoring kolizí ptáků (a případně netopýrů) s turbínami (​birdlife.cz). Pokud by se ukázalo, že dochází k nadměrným úhynům, jsou provozovatelé povinni přijmout dodatečná opatření – omezit či zastavit provoz turbín v nejrizikovějších obdobích​ (birdlife.cz). V praxi to může znamenat například vypínání vybraných turbín v noci během sezóny tahu netopýrů nebo za špatné viditelnosti, kdy je riziko střetu nejvyšší. Tyto podmínky bývají zakotveny v rozhodnutích a povoleních pro provoz větrných parků.
• Kompenzační opatření: Pokud se ani při dodržení výše uvedených zásad nelze vyhnout určitému negativnímu vlivu na ptáky, vyžadují se kompenzace. Podle zásad AOPK/ČSO musí být negativní vlivy vyváženy realizací konkrétních náhradních opatření​ (birdlife.cz). Může jít např. o podporu populace dotčeného druhu na jiném vhodném místě, instalaci náhradních hnízdišť, úpravy okolní krajiny pro zlepšení podmínek pro faunu apod. Cílem je, aby čistý dopad záměru na populaci chráněných druhů byl nulový nebo minimální.
• Postup u fotovoltaických elektráren: U velkých FVE parků je postup obdobný – v rámci EIA se posuzuje, zda nedochází k zásahu do cenných biotopů či rušení živočichů. Solární parky se umisťují mimo přírodně nejhodnotnější lokality, často na již antropogenně ovlivněných plochách (např. brownfieldy, okraje polí apod.). Při jejich povolování se stanovují podmínky k omezení vlivů – např. zachování pásů zeleně kolem areálu jako úkrytu pro živočichy, šetrný způsob sečení trávy pod panely (aby se zabránilo masakru drobných živočichů technikou) a vhodné oplocení, které zamezí vstupu velkých zvířat (aby nedošlo k uvíznutí či zranění), ale zároveň umožní průchod malým živočichům. Díky těmto opatřením a pečlivému výběru místa jsou přímé dopady FVE na ptactvo a savce minimalizovány natolik, že výstavba solárních elektráren je z hlediska fauny obecně považována za přípustnou.

Shrnutí: Proces EIA a navazující povolování kladou důraz na prevenci a zmírnění dopadů na ptáky i savce. Větrné elektrárny se plánují a provozují s ohledem na okolní ekosystém – od pečlivého výběru lokality, přes technická opatření (podzemní kabely, úpravy turbín) a monitoring, až po případné omezení provozu či kompenzace. Solární elektrárny mají již ze své podstaty malý přímý vliv; v rámci povolování se řeší hlavně to, aby nezpůsobily zničení cenných stanovišť a aby umožnily pohyb živočichů krajinou. Díky těmto opatřením lze říci, že dopady VTE a FVE na ptactvo a savce v ČR jsou účinně minimalizovány a mnohonásobně menší v porovnání s jinými běžnými riziky (doprava, linky VN, kočky apod.).

Zdroje: Česká společnost ornitologická (ČSO) – Ptáci a větrné elektrárny ​birdlife.cz​birdlife.cz​birdlife.cz; ČSO – Ptáci a energetika​ birdlife.cz​birdlife.cz; Větrný park Řasnice – Rozbíjíme mýty: větrné elektrárny a ptáci​ vetrnyparkrasnice.cz​; Ekolist – diskuse o predaci koček ​ekolist.cz; E.ON Rádce – Škodí větrné elektrárny ptákům? ​eon.cz.