Každý paprsek slunce, každý poryv větru, každý tep krajiny v sobě nese sílu změny.
Sílu tvořit budoucnost, která nezapomíná na své kořeny.

Ve skupině ADI věříme, že energie nemusí být pouhou komoditou – může být příběhem o respektu, moudrosti a odvaze spojit pokrok s úctou k přírodě.
Spolupracujeme s městy, obcemi i firmami, kteří chtějí budovat jinak: šetrně, promyšleně, s vizí světa, kde inovace slouží lidem i krajině.

Protože věříme, že největší síla změny není v samotné energii, ale v tom, jak ji rozhodneme využít.

Jaké typy projektů ADI realizuje?

Realizujeme energetické projekty zaměřené především na obnovitelné zdroje energie – fotovoltaické a větrné elektrárny, kogenerační jednotky a decentralizované teplárenské systémy.

Nebude větrná nebo solární elektrárna hyzdit krajinu?

Moderní technologie dnes kladou důraz na citlivé zasazení do krajiny. Projekty jsou plánovány s ohledem na okolí a schvalovány příslušnými orgány. U větrných elektráren například vybíráme lokality, kde minimálně ovlivňují výhledy a estetiku krajiny.

Proč bychom jako obce měli uvažovat o spolupráci na výstavbě solární nebo větrné elektrárny?

Spolupráce s námi přináší obci technické, finanční i legislativní know-how. Projekty pomáhají stabilizovat ceny energií, zvyšují energetickou soběstačnost obce a přináší dlouhodobé finanční přínosy do rozpočtu.

Nebude větrná elektrárna hlučná?

Moderní větrné turbíny jsou velmi tiché – hlučnost na vzdálenost běžnou od obytných zón je srovnatelná s šuměním stromů. Každý projekt prochází hlukovou studií a musí splnit přísné hygienické limity.

Může výstavba poškodit životní prostředí?

Naopak. Obnovitelné zdroje energie přispívají ke snížení emisí CO₂ a chrání klima. Každý projekt prochází důkladným posouzením vlivu na životní prostředí (EIA) a řídí se pravidly ochrany přírody a krajiny.

Nebudou solární panely vytvářet odrazy a oslňovat okolí?

Moderní fotovoltaické panely jsou navrženy tak, aby minimalizovaly odraz světla – mají antireflexní povrch. Proto nezpůsobují oslňování obyvatel ani řidičů.

Kdo bude mít z projektu největší užitek – obec nebo soukromá firma?

Výhodou spolupráce je, že se obec může přímo podílet na vlastnictví projektu nebo získávat dlouhodobé finanční přínosy formou nájemného, sdílených zisků, levnější energie pro občany či investic do komunitních projektů.

Jak se budou řešit obavy občanů?

Každý projekt počítá s otevřenou komunikací – pořádáme informační setkání, vysvětlujeme přínosy i technické detaily. Cílem je transparentní spolupráce, kdy občané přesně vědí, co v jejich okolí vzniká.

Bude projekt nějakým způsobem omezovat každodenní život obyvatel?

Samotný provoz FVE i VTE je tichý a bezemisní. Krátkodobé omezení může nastat pouze při stavbě (podobně jako u jiných stavebních prací), vždy ale s minimálním dopadem na běžný chod obce.

Může obec projekt zastavit, pokud změní názor?

Každý projekt se realizuje až po podpisu smlouvy a splnění všech zákonných požadavků. Obec má v rámci přípravy projektu dostatek prostoru ovlivňovat podobu projektu a rozhodnout se informovaně.

Jaké jsou konkrétní výhody pro občany?

  • Stabilní a levnější dodávky energie v budoucnu.
  • Možnost zapojení do komunitní energetiky (např. sdílení vyrobené elektřiny).
  • Finanční přínos do obecního rozpočtu (např. na rozvoj infrastruktury, školy, veřejná prostranství).
  • Přispění k ochraně klimatu pro budoucí generace.

Je pravda, že větrné elektrárny usmrcují velké množství ptáků a netopýrů?

Moderní větrné elektrárny v ČR mají pouze minimální vliv na populace ptáků a netopýrů. Odhaduje se, že v celé republice způsobí větrné turbíny úhyn řádově stovek až nízkých tisíc ptáků ročně. To je mnohonásobně méně než úhyn způsobený silniční dopravou, elektrickými vedeními nebo domácími kočkami.

Kolik ptáků v ČR ročně zahyne kvůli jiným lidským činnostem?

Pro srovnání:

  • Silniční provoz způsobí úhyn stovek tisíc ptáků ročně.
  • Elektrická vedení vysokého napětí vedou k úhynu až 340 000 ptáků ročně.
  • Domácí kočky zabijí minimálně 140 000 ptáků ročně, pravděpodobně však výrazně více.
  • Prosklené budovy a okna mají na svědomí také stovky tisíc úmrtí ptáků ročně.

Ve srovnání s těmito vlivy představují větrné elektrárny pouze zlomek (méně než 1 %) všech úhynů.

Mají solární elektrárny negativní dopad na ptáky a savce?

Přímý dopad solárních elektráren na ptactvo je prakticky nulový. Solární panely mají antireflexní úpravu a ptáci do nich téměř nenarážejí. Výstavba probíhá na pečlivě vybraných plochách, aby nedošlo ke zničení cenných biotopů. Projekt navíc obsahuje opatření (zeleň, průchody pro živočichy), která podporují biodiverzitu.

Jak se při výstavbě větrných a solárních elektráren minimalizují dopady na přírodu?

Každý projekt podléhá povinnému procesu EIA (posouzení vlivu na životní prostředí). Tento proces zahrnuje:

  • Výběr vhodné lokality mimo hlavní migrační trasy a hnízdiště ptáků.
  • Dlouhodobý biologický průzkum (typicky rok sledování ptactva).
  • Zavedení opatření jako podzemní vedení kabelů, viditelnější turbíny nebo zastavování turbín v rizikových obdobích.
  • Rekultivace území po stavbě a šetrné oplocení solárních parků.
  • Povinný monitoring po spuštění a v případě potřeby omezení provozu.

Co se děje, pokud i přesto dojde ke zvýšenému úhynu ptáků?

Pokud by monitoring odhalil zvýšené riziko pro ptáky nebo netopýry, provozovatel je povinen přijmout nápravná opatření. To může zahrnovat například:

  • Dočasné vypínání turbín v období migrace nebo za špatné viditelnosti.
  • Technická zlepšení (úpravy turbín).
  • Kompenzační opatření, jako je podpora populace ohrožených druhů v jiných lokalitách.